ETAPY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU DĚTÍ A MLÁDEŽE

Tímto článkem bych rád zahájil první část seriálu, ve kterém se budeme zabývat jednotlivými etapami ve vývoji fotbalisty. Nejsem žádný odborník, aktivním fotbalistou jsem v podstatě nikdy nebyl, ale na druhé straně jsem již absolvoval několik vzdělávacích akcí - licence UEFA B, 2. stupeň COERVER ACADEMY Coerver Asistent, účastnil jsem se mnoha trenérských seminářů zaměřených především na mládež a navíc už mohu konečně použít, že mám víceleté zkušenosti s trénováním mládeže. Proč se do tohoto seriálu pouštím? Po mých zkušenostech s trénováním dětí, účastech na zápasech, různých turnajích atd. se nemohu spokojit s názory většiny veřejnosti, která má ráda fotbal, ale o trénování toho moc neví a o koučinku už vůbec ne. Navíc úroveň prezentace těchto názorů přihlížející veřejnosti mi hodně vadí a na hřiště prostě nepatří! Jsem si vědom toho, že se pouštím do těžkého boje a možná, že se mnou hodně lidí nebude souhlasit, ale alespoň to zkusím. Mnoho skutečností, zásad apod. budu čerpat od odborníků, kteří se problematikou trénování zabývají na nejvyšší úrovni.

Hlavní rozdíl mezi dítětem a dospělým je ten, že dítě není dospělý!!! Nyní moje zkušenosti jaké pokyny slýchám při zápasech a trénincích od některých trenérů a bohužel hlavně rodičů : urvi to! zakopni to! vyhoď! vykopni! přeruš! zůstaň vzadu! a hodně diskutabilní - nahraj! a mnoho a mnoho dalších pokynů, které u vyšších kategorií možná smysl mají a to pouze od trenérů, ale u přípravek rozhodně ne! A trénovat děti kopírováním tréninků dospělých je samozřejmě další z řady nesmyslů. 

Bohužel největším problémem snad všech trenérů jsou rodiče. Často vnímám, že trenéři nejsou s rodiči "parťáci" ale spíše soupeři. Přitom trenéři potřebují, aby rodiče jejich svěřenců byli na jejich straně a ne, aby spolu soupeřili, kdo dá hráčům lepší pokyn. Na druhé straně rodiče vidí ve svém dítěti Messiho nebo Ronalda a chtějí, aby od 6 - ti let všechno uměl a věděl a velmi se diví, co s jejich klukem nebo holkou na tom hřišti ten trenér trénuje. Určitě mnoho z Vás také slyšelo především od tatínků věty typu - já hraju celý život fotbal, takže dobře vím co má malej dělat, jak má hrát apod. NEVÍ!!! Dovolím si apelovat na všechny rodiče : pokud jste svěřili své dítě trenérovi, tak mu musíte důvěřovat a do tréninku ani do koučinku při zápasech nezasahovat. Pokud Vám přístup, filozofie a způsob trénování daného trenéra nevyhovuje nebo s něčím nesouhlasíte tak se ptejte, a pokud Vás odpovědi neuspokojí, tak musíte sveřit Vaše dítě jinému trenérovi.

Mylím se, že jako úvod do seriálu o trénování toto stačí a zahajuji seriál článků, který se bude věnovat především charakteristikám přípravy mládeže v jednotlivých kategoriích.